Obesity News
10 mýtů o hubnutí, potravinách a pohybové aktivitě – když chci hubnout, musím sportovat
Foto: shutterstock.com

10 mýtů o hubnutí, potravinách a pohybové aktivitě – když chci hubnout, musím sportovat

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

V letošním roce jsme se rozhodli představovat mýty o jídle a pohybových aktivitách, které postupně budeme vysvětlovat. Neděláme si nárok, že to bude všem po chuti, někteří třeba namítnou, že jim to nepomáhá, nicméně pokusíme se vysvětlit, jaká jsou úskalí a limity jednotlivých mýtů. Spousta lidí, kteří již vyzkoušeli různé diety, se po svých zkušenostech obává, že vzhledem k tomu, že hubení jsou většinou sportovci, budou muset sportovat. Je to ale pravda?

Snížení hmotnosti znamená, že organismus musí být v energetickém deficitu. Tedy energetický výdej musí být vyšší než energetický příjem. Toto se ošidit nedá. Nicméně cílem není zhubnout za jeden až tři měsíce, ale mít hmotnost nižší například za rok. Existují vesměs dva typy lidí – dietáři a sportovci. Pakliže mají vlohy k tomu, aby přibírali na hmotnosti, pokud se budou věnovat pouze jedné metodě, určitě nezhubnou.

Dietáři

Zkoušejí opakovaně redukční diety. Pustí se do jakékoli nové diety, po které někdo rychle zhubnul a prodejce se s tím chlubí. Často jsou to diety s velmi nízkou energetickou hodnotou, dokonce i 5 000 kJ a méně. K čemu to vede? Počáteční rychlý úbytek hmotnosti je dán převážně ztrátou zásobního glykogenu a vody. Při těchto redukčních dietách je pohyb často omezen, a proto dochází k rychlému úbytku aktivní tělesné hmoty (svalů). To se sice projeví poměrně rychle na čísle na váze, ale vede to nejen ke zvýšené únavě, ale především poklesu tzv. bazálního výdeje. Tedy v době klidu (například ve spánku apod.) organismus začíná spořit. Tento postup se tedy stane neúčinným nejpozději do šesti měsíců, ale při opakovaných redukčních dietách již dříve. Jakékoli další porušování či návrat do „normálního“ stavu vede k typickému jo-jo efektu.

Sportovci

Je jich poměrně mnoho. Sportují ve fitness centrech nebo v domácích podmínkách. Neustále by diskutovali o optimální intenzitě, sledují srdeční, resp. tepovou frekvenci. Často se přetěžují, čímž dostanou po pohybové aktivitě hlad, ale jakmile mají analyzovat energetický příjem (jídlo a nápoje), většinou jim to jde hůře. Jednou hodinou aktivity klidně spotřebují 2–3 000 kJ, nicméně je to často doplněno vysokým energetickým příjmem. Na to, aby byli zdatnější, musejí adekvátně doplňovat energii.

Zlatý střed

Samotná pohybová aktivita, se kterou jsme schopni se většinou ztotožnit, je závislá na čase, který jsme ochotni pohybu věnovat. Navodit negativní energetickou bilanci pohybovou aktivitou je velmi složité, protože po cvičení přichází hlad, a tím i zvýšení energetického příjmu. Pak je účinek pohybu zcela nulový. Proto je na začátku velmi důležité stabilizovat stravovací režim. Pokud jste do dneška nedrželi dietu, klidně stačí omezit celkovou energetickou hodnotu maximálně o 10 % a hlavně plánovat. Proto i mírná pohybová aktivita povede k prohloubení negativní energetické bilance. Nezapomeňte, že při nízké intenzitě, například chůzi, se přednostně „spalují“ tuky, a to by mělo být hlavním cílem. Navíc produkty, které vznikají při tomto procesu, tlumí hlad! I to je jeden z důvodů, proč často doporučujeme pohybovou aktivitu nízké intenzity, která je velmi vzdálená sportu. Při této pohybové aktivitě bychom tedy měli strávit více času, což je pak nejcennější investicí do redukčního režimu.

Nevhodný příklad

Při cvičení v tzv. kardiozóně cvičíte cca 30–40 minut aerobním způsobem o střední intenzitě – můžete spotřebovat okolo 800–1 200 kJ (podle vaší hmotnosti). Protože se vám to však zdá málo, na posledních 15 minut zvýšíte zátěž, resp. intenzitu, čímž můžete navíc přidat ve spotřebě i 500 kJ. Při dodržení střední intenzity by došlo ke spotřebě 200–300 kJ. Rozdíl je tedy pouhých cca 200–300 kJ. Ovšem posledních 15 minut budete přednostně metabolizovat zásobní cukr ve svalech – glykogen. To způsobí typicky vlčí hlad přibližně jednu až dvě hodiny po cvičení s velkou chutí na sacharidy (těstoviny, pečivo, brambory apod.). Většinou sníte o 600–1 000 kJ více, než kdybyste cvičili po celou dobu mírnou či střední intenzitou.

Přečteno:  4021×

Vyšlo:  28. 3. 2013

Diskuze: 2 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Cvičení

 
© Aleš Krupička 2007–2017