Obesity News
Zákeřná ateroskleróza: Léta nenápadná, pak způsobí infarkt během vteřin

Zákeřná ateroskleróza: Léta nenápadná, pak způsobí infarkt během vteřin

Renata Malinová

Ateroskleróza je zánětlivý proces, který způsobují lipidové (tukové) částice a který může v našich tepnách probíhat i desítky let bez povšimnutí. A pak, zdánlivě z ničeho nic, dojde v plátu v cévní stěně k prasklině. Vzniká krevní sraženina, která během několika desítek vteřin uzavře tepnu a způsobí infarkt nebo mozkovou příhodu. Hlavní rizikové faktory jsou kouření, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak a cukrovka, říká Doc. JAK ZÁVAŽNÁ JE ATEROSKLERÓZA MUDr. Jan Piťha, CSc. z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

PANE DOCENTE, OD KDY JE ATEROSKLERÓZA ZNÁMÁ, KDY S NÍ LIDÉ ZAČALI MÍT PROBLÉM?

Více se o ní mluví něco málo přes sto let, ale objevili ji už v cévách mumií faraónů, takže pro lidstvo a přírodu je evidentně známá mnohem déle. Nejvíce se s ní potýkáme, když se nám daří dobře. Třeba v severských zemích výrazně klesl počet případů aterosklerózy a souvisejících kardiovaskulárních příhod v období hladomoru po 2. světové válce. Naopak poválečná konjunktura, zlepšení až přebytky stravy si vyžádaly tu daň, že mnohem častěji umíráme na infarkt a nádorová onemocnění než například na tuberkulózu.

JAK VYPADÁ DNEŠNÍ SROVNÁNÍ VÝSKYTU VE VYSPĚLÝCH A ROZVÍJEJÍ- CÍCH SE ZEMÍCH?

V rozvíjejících se zemích jsou zatím příčinou úmrtí především infekční onemocnění. Nicméně právě se zlepšováním výživy jsou na vzestupu i aterosklerotické katastrofy. V již rozvinutých zemích je zajímavý pohled z hlediska dřívějšího rozdělení na východní a západní blok. V bývalých zemích východního bloku je pořád větší výskyt kardiovaskulárních příhod než ve Francii, Německu a dalších zemích. Je to zřejmě způsobené špatnou stravou v době totalitních režimů, kdy v západní části Evropy žili lidé zdravějším životním stylem. Nyní se pomalu ale jistě tento stav srovnává v řadě zemí. Ale například v Ruské federaci výskyt pořád ještě stoupá.

CHÁPU-LI DOBŘE, ZA ATEROSKLERÓZU MŮŽE PŘEDEVŠÍM NEZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL. CO GENETIKA?

Některé studie říkají, že 90 % výskytu infarktů myokardů je o tom, že se špatně chováme. Že kouříme, máme vysoké krevní tuky, cukrovku, jíme málo zeleniny, málo se hýbeme. Vliv genetiky se uvádí v deseti procentech, ale pravděpodobně to bude více. Nicméně žádný jednoznačně určující gen jsme zatím neobjevili, spíše věříme na rodinnou historii, tedy infarkty u rodičů a sourozenců v časném věku. V každém případě nejrizikovějším faktorem životního stylu je kouření, které nemá s genetikou téměř nic do činění.

VEDETE LABORATOŘ PRO VÝZKUM ATEROSKLERÓZY, CO PŘESNĚ NA NÍ ZKOUMÁTE?

Kdybych to měl shrnout, tak se zabýváme otázkou nejvhodnějšího načasování léčby, respektive kdy vlastně zahájit agresivní léčení aterosklerózy u osob, které zatím neprodělaly žádnou srdečně-cévní příhodu. Problém je v tom, že sami na sobě aterosklerózu nepoznáme, rozvíjí se desítky let, než dojde k nějaké kardiovaskulární příhodě. Navíc má klidová stadia a pak naopak období, kdy ohromně akceleruje. Velmi by se vyplatilo zachytit rizikové osoby právě v době té akcelerace a zde včas zasáhnout agresivní léčbou. Z tohoto pohledu nás nyní nejvíc zajímají ženy v přechodu do menopauzy. Ty se nám zdají být v souvislosti s aterosklerózou nejcitlivější na rizikové faktory.

MYSLELA JSEM, ŽE ATEROSKLERÓZOU JSOU VÍCE OHROŽENI MUŽI.

To je právě omyl. Muži jsou rizikovější skupinou jen do doby, než začnou akcelerovat kardiovaskulární příhody u žen – tedy po menopauze. U mužů začíná rizikový věk v pětačtyřiceti, u žen v 55 letech. Takže muži jsou sice rizikovější v časnějším věku, ale po menopauze ženy začínají muže rychle dohánět. Je to zřejmě tím, že v menopauze přestává fungovat ochrana ženskými pohlavními hormony. Když se tedy podíváte na absolutní čísla, nikoli jen na věkové skupiny, jsou na tom ženy paradoxně hůře než muži. Je to i tím, že se ženy dožívají vyššího věku.

JAKÝM SMĚREM SE UBÍRÁ VÝZKUM V LÉČBĚ?

Léčba se především v poslední době opět posunula. Víme již jistě, co škodí nejvíc, že kromě kouření to jsou lipidové částice, které přenášejí rizikový LDL cholesterol. Teď se zrovna ve Spojených státech představuje nový lék, který nebezpečný cholesterol ohromně snižuje a bylo prokázáno, že snižuje i výskyt kardiovaskulárních příhod. Jinak ale máme už 30 let téměř dokonalé a účinné léky ke snižování cholesterolu, kterým říkáme statiny a které lidem s vysokým rizikem aterosklerózy velmi pomáhají.

MŮŽE BÝT PŘÍČINOU ATEROSKLERÓZY TŘEBA I NĚJAKÉ VÁŽNÉ ONEMOCNĚNÍ, ONKOLOGICKÁ LÉČBA?

Osud onkologických pacientů bohužel stále většinou určuje základní, tedy nádorové onemocnění. Ale například léčba rakoviny prsu postoupila tak daleko, že ateroskleróza opravdu začíná být u těchto pacientek větším problémem než samotné onkologické onemocnění. Ne přímo onkologické onemocnění, ale jeho léčba, chemoterapie či ozařování, může aterosklerotický proces urychlit.

CO DĚLÁTE SÁM PRO SEBE V RÁMCI PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ?

Nekouřím, snažím se jíst hodně zeleniny a nějakým způsobem se hýbat. Pokud možno chodím do práce i z práce pěšky, nebo když je hezky, tak na kole. Nejezdím výtahem, chodím venčit psa, rád si zajdu zaplavat nebo zahrát tenis. Podle jedné studie je z hlediska aterosklerózy vůbec nejhorší pořád jen sedět – tomu se mi bohužel zatím nedaří vyhýbat. Ale je dobré vědět, že když běžíte, chodíte, stojíte nebo dokonce i ležíte, je to pro vás pořád lepší než sedět.

Vizitka:

Doc. MUDr. JAN PIŤHA, CSc.

Doc. MUDr. JAN PIŤHA, CSc.

Pracuje na Interní klinice FN Motol a vede laboratoř pro výzkum aterosklerózy v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Je členem řady odborných společností, mj. České společnosti pro aterosklerózu, České kardiologické společnosti, International Union of Angiology, předsedou Fóra zdravé výživy. Opakovaně získal ocenění za odbornou publikační činnost, věnuje se i přednáškové činnosti.

Přečteno:  205×

Vyšlo:  27. 7. 2017

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Kardiovaskulární

 
© Aleš Krupička 2007–2017