Obesity News
Dva roky = -60 kg = úplně nový život

Dva roky = -60 kg = úplně nový život

Redakce

„Všechna kila jsem nabral strašně rychle, asi během deseti let. Do pětatřiceti štíhlý kluk, pak přišla změna zaměstnání, pohyb nula. Všechnu energii najednou spotřebujete na to, že s sebou nosíte vlastní váhu a zpracováváte jídlo. Nic jiného už nezvládnete, děsivý stav. Zkusil jsem jednou obezitologické centrum, ale dostal jsem jen léky na rychlejší trávení. To bylo řešení nanic.“ Tak zpětně hodnotí léta v „tlustém těle“ Theodor ŠVÁB.

VŠECHNO BYLO ŠPATNĚ

Měl jsem při výšce 178 centimetrů 156 kilo, nemohl jsem dýchat, vysoký tlak, oteklé nohy, bolesti v kloubech. Vyjít do prvního patra byl problém. Jako naprostou většinu tlouštíků mě trápila apnoe – spánková porucha, při níž se člověk ve spánku dusí a vlastně si vůbec neodpočine. Častým příznakem je chrápání. Já tehdy nechrápal, já vysloveně řval. Byly chvíle, kdy jsem v autě zastavil na červenou, a než padla zelená, usnul jsem. Moje tělo neustále spalo.

CHCETE HUBNOUT? ZAČNĚTE HNED

Tak jsem to zkusil ještě jednou. Praktický doktor mě doporučil k doktoru Matoulkovi na III. internu do Všeobecné fakultní nemocnice. Hned při první návštěvě jsem měl štěstí. Setkal jsem se přímo s panem doktorem, který mi obecně nastínil, co mě čeká, a naznačil, že bych měl do budoucna uvažovat o operaci žaludku. Do toho se mi nechtělo, protože jsem věřil, že kila dokážu shodit sám. Mluvili jsme o tom, kdy začít. Byl listopad, blížily se Vánoce a já začal slibovat: po Novém roce. Pan doktor se najednou otočil na nutriční terapeutku Anetu Háskovou, která byla s námi v místnosti, a řekl: „Anetko, tady máte dalšího pacienta, odveďte ho na cvičící středisko.“ A mně potom: „Když chcete hubnout, tak začněte hned.“

DOKTOR ZAHRÁL NA MOU JEŠITNOST A TO ZAFUNGOVALO

Začal jsem poctivě chodit a zhubnul deset kilo. Pak jsem si ale potřeboval doplnit vzdělání, začala škola a na všechno jsem se vykašlal. Učení pro mě byla dostatečná výmluva a nabral jsem zpátky 15 kilo. Za půl roku jsem byl objednaný na kontrolu, strašně se mi nechtělo, ale šel jsem. Vykládal jsem doktorovi tu svoji pohádku, jak to nešlo, jak jsem studoval, maturita, nervy… Chvíli mě poslouchal a pak řekl větu, kterou si do dneška pamatuju: „Proč sem chodíte?“ „Abych zhubnul.“ Pochybovačně se podíval a řekl: „Tak s tím něco dělejte.“ A tohle já nemám rád. Jsem hrozně ješitný a dotklo se mě, že si myslí, že to nedokážu. Rozhodl jsem se, že mu ukážu. A začalo to. Za tři čtvrtě roku jsem shodil 40 kilo. Na operaci žaludku jsem ale nakonec stejně musel, abych si váhu udržel. Byl jsem schopný sníst kilo masa, a pořád jsem měl hlad.

MALÝ ŽALUDEK JE O PRAVIDELNOSTI, SLOŽENÍ DÁVEK, PESTROSTI STRAVY, POHYBU

Šlo hlavně o změnu porcí. Když si chci dát vepřovou, tak vím, že pro to musím něco udělat, ráno si přivstat a jít na procházku. Ale nikdo mi nic nezakazuje. Cvičím formou procházky, žádné činky, posilovna… Na začátku jsem chodil po pásu rychlostí 1 km/h a za dvacet minut jsem měl dost. Ale postupně se to zlepšovalo. Je potřeba vydržet a pomalu si přidávat. Pomohly mi i srazy bari klubů. Hlavně před operací.

DOKTOR SE SNAŽÍ POMOCI, ALE TLOUŠTÍK S TLOUŠTÍKEM SI TO ŘEKNOU PO SVÉM

Bariatrická operace je specifická zkušenost. Doktor se vám snaží pomoct a poradit, ale kdo to nezažil, stejně neví. Tlouštík s tlouštíkem si to řekne jinak. Nedá se na ni připravit, každý má jinou reakci. Začne to tím, že po výkonu můžete nejdřív jíst jenom polévky, vývary, pak kašovitou stravu. Nejdřív musíte zjistit, jaký máte vlastně objem žaludku, protože nikdo dopředu neřekne, jestli to bude 150, 160 nebo 200 gramů. Já můžu nejvíc sníst 180 gramů. Mám za sebou řadu pokusů. Když to přeženete, je vám těžko a nejde nic, ani se napít. V žaludku už není žádná rezerva. Těžko se to vysvětluje. Dnes poznám, kdy mám dost, a v tu chvíli odkládám příbor. I kdyby na mě čekalo zlaté prasátko jako dezert. Poznáte fungování vlastního těla do posledního detailu. A naučíte se, co vám dělá dobře. Samozřejmě bez neskutečné péče mé ženy, která mi pomáhá, vaří neustále nová jídla, abych měl pestrý jídelníček, bych to nedal. Mám štěstí na lidi kolem sebe. Na manželku na prvním místě, na pana doktora Matoulka i Anetu Háskovou. Všem děkuju za podporu, péči a trpělivost.

LITUJU JEDINĚ TOHO, ŽE JSEM SE NEODHODLAL JÍT NA OPERACI DŘÍV

Jezdím na kole, uběhnu pět kilometrů, moje tělo se nenechá utahat. Ráno vstanu v pět, jdu na procházku, a když v osm hodin vstává manželka, už pro ni mám připravenou snídani. Vážím 96 kilo a změnil jsem se nejen fyzicky, ale hlavně se cítím mnohem líp psychicky. Jsem v pohodě, žijeme! Všechno jde: kino, výlety, dovolená. Partnerský život na jedničku. Kdo váhá, ať se na mě podívá. Lituju jen toho, že jsem se neodhodlal dřív.

http://nemocnicepribehu.cz

Přečteno:  1030×

Vyšlo:  26. 3. 2019

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Obezita, Hubnutí

 
© Aleš Krupička 2007–2019