věda

Ketodiety a tuková tkáň

Přečteno: 95x, Vyšlo: 01.04.2020, Štítky: bílkovinydietatuky

Ketogenní diety fungují nejlépe v malých dávkách, dokazuje studie na myších

Ketodiety jsou diety, u kterých je snížen příjem energie ve formě sacharidů a hlavním zdrojem přijaté energie jsou bílkoviny a tuky. V dnešní době získávají větší a větší popularitu i díky celebritám, které je používají jako redukční metodu, či díky různým komerčním produktům.

V nedávné studii na myších bylo prokázáno, že ketogenní diety, které zahrnují 99 % energetického příjmu z tuků a bílkovin a pouze 1 % ze sacharidů, mají pozitivní efekt na zdraví z krátkodobého hlediska, ale při dlouhodobé dietě je efekt negativní.

Ve studii, která proběhla na univerzitě v Yale a byla publikována v lednu 2020 v časopisu Nature Metabolism, vědci hledali pozitivní i negativní účinky stravy na specifický typ T lymfocytů (gama delta T buňky). Jedná se o buňky, které mají funkci ve vrozené i adaptivní imunitě. Výsledky studie naznačují, že ketogenní dieta by mohla mít v omezeném časovém období pozitivní vliv na lidské zdraví, a to díky snížení rizika vzniku cukrovky a zánětů v těle.

Ketodieta převede tělo do režimu „spalování“ tuků. Hodnota glukózy v těle je snížena díky nízkému příjmu sacharidů ve stravě, na tělo to však působí stejně, jako by bylo ve stavu hladovění, i když tomu tak není. V tuto chvíli tedy tělo začne „spalovat“ místo sacharidů tuky. Tento proces zajišťují takzvané ketolátky, které jsou alternativním zdrojem energie. Když tělo „spaluje“ ketolátky, gama delta T buňky chránící tkáně se rozšíří po celém těle – to snižuje riziko vzniku diabetu a zánětu v těle a zvyšuje účinnost metabolismu. Po týdnu na ketodietě myši vykazují výrazné snížení hodnoty krevního cukru a zánětu.

Když je však tělo v tomto hladovějícím režimu, dochází k ukládání tuků současně s jeho odbouráváním. Když myši pokračují ve stravě založené na tuku s minimem sacharidů déle než týden, konzumují více tuku, než jsou schopny „spálit“. V důsledku toho dochází ke vzniku diabetu a obezity a ke ztrátám gama delta T buněk v tuku.

Než tedy bude možné takovou stravu někomu předepsat, je nezbytné provést dlouhodobé klinické studie za kontrolovaných podmínek na lidech k ověření předběžných tvrzení o prospěšnosti ketodiety pro zdraví a pochopit mechanismus metabolických a imunologických přínosů a potenciálních negativních vlivů na jedince s nadváhou a prediabetem. K dalším studiím jsou však dobré důvody – přibližně 84 milionů dospělých Američanů – tedy jeden ze tří – má prediabetes, tedy zvýšenou koncentraci cukru v krvi, což výrazně zvyšuje riziko rozvoje diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění či cévní mozkové příhody. V České republice jsou čísla o něco pozitivnější – uvádí se, že cukrovku má přibližně 8 % populace a prediabetes 5 % dospělých, i zde je však zaznamenán stoupající trend. Obezita a diabetes 2. typu jsou však nemoci související se životním stylem a stravou, a tudíž je lze ovlivňovat.

Ideální délka ketodiety pro zdravotní přínos u lidí je předmětem dalších studií. Pozitivním zjištěním je, že ketodieta může být přínosná, ale pouze v malých dávkách – tedy krátkodobě.

(nav)

Zdroj: Emily L. Goldberg, Irina Shchukina, Jennifer L. Asher, Sviatoslav Sidorov, Maxim N. Artyomov, Vishwa Deep Dixit. Ketogenesis activates metabolically protective γδ T cells in visceral adipose tissue. Nature Metabolism, 2020; 2 (1).