Slyšíme to denně, hubnutí začíná v hlavě? Jen málokdo tomu ale opravdu rozumí. Mozek vydává mnoho pokynů, podle kterých pak konáme, a někdy bohužel ne moc racionálně. To se však netýká je jídla, ale třeba vztahů, kde se přeci také hovoří o tzv. chemii. Mozek je pod vlivem mnoha látek. Jsou to většinou hormony, které se např. vylučují v trávicím traktu, stresové hormony, ale například i hormony štěstí – endorfiny. Ale také některé metabolity jako ketolátky mají velký vliv na mozek na specifická centra. K pochopení, jak se účinně bránit proti obezitě, je potřeba pochopit, co se v nás děje.
CO JE TO HLAD?
Hlad je pocit, který vzniká při poklesu hladiny cukru v krvi anbo když j eprázdný žaludek. Jeho centrum je uloženo v hypothalamu v mozku. I proto jedním z projevů rychlého poklesu hladiny cukru u diabetiků, resp. prvních příznaků hypoglykémie je pocit hladu. Kromě hladiny cukru v krvi je ovlivňován ještě řadou dalších látek, resp. hormonů, které jsou produkovány v trávicím traktu po jídle a dále jsou vylučovány do krve. Jejich hladina v krvi pak může ovlivňovat pocitu hladu. Naplnění žaludku a rozpětí stěny vyvolává spíše pocit plnosti než pocitu nasycení, která se dostaví až několik minut či desítek minut po jídle. I proto se doporučuje jíst pomaleji. Pocit hladu bývá doprovázen různými dalšími projevy, změnami nálady apod. Může být vyvolán i stresem, který ale na některé lidi působí spíše anorekticky (nemohou jíst ve stresu). Často je doprovázen chutí na sladké. Pokud je regulace příjmu jídla narušena, porušené vnímání hladu či sytosti, hovoříme o poruchách příjmu potravy, kterých může být celá řada. Existují i vzácná onemocnění, kde je pocit sytosti velmi potlačen a je dán genetickou poruchou. To jsou tzv. monogenní typy obezity (je znám gen, který je za to odpovědný). Tato onemocnění jsou však velmi vzácná.
CO JE TO CHUŤ?
Chuť je jeden ze základních smyslů, které máme. Obvykle se rozděluje na sladkou, hořkou, slanou a kyselou. Chuťové pohárky pro specifickou chuť jsou umístěny v různých částech jazyka. Na špice jsou pohárky pro sladkou chuť, vzadu pak na hořkou po stranách na slanou a kyselou. V posledních letech byly identifikovány další receptory, které umožňují poznat kyselinu glutamovou nebo její soli (umami). V našem jídle se však nevyskytují pouze tyto „jednoduché“ chuti. Většina jídel má specifickou chuť, za kterou jsou zodpovědné poměrně složité chemické látky, které jsou většinou rozpustné v tucích. I proto většina jídel, které nám chutnají, obsahuje více tuku. Zvláště u masových pokrmů bývá poněkud složitější na přípravu maso s minimem tuku. K tomu, aby nám to chutnalo, je pak třeba použít více koření atd.
ROZLIŠENÍ HLADU A CHUTI JE ZÁSADNÍ
Máme-li hlad, většinou nám může nutriční terapeut poradit, jak hlad tzv. „ošidit“. Většinou je to spojeno se záměnou potravin tak, aby se snížila jejich celková energie a udržel, nebo dokonce zvýšil se jejich objem. U některých pacientů pak může být velmi elegantní snížení objemu žaludku bariatrickou operací (plikace žaludku nebo sleeve gastrektomie). Zmenšením žaludku je problém většinou na dlouho vyřešen. Pokud je však pro příjem jídla zásadní složka chuti a nikoliv hladu, což zjistíme tak, že nejsme schopni záměny potravin, stává se to většinou problémem psychologickým. Psycholog nebo dokonce psychiatr může daleko více pomoci v redukčním snažení než sebelepší nutriční terapeut nebo lékař-obezitolog.
POHYB
Pohyb může velmi ovlivnit hlad. Častou chybou lidí s obezitou je to, že si myslí, že intenzivní pohybová aktivita vede k rychlejšímu hubnutí. Při intenzivní pohybové aktivitě jsou v daleko větší míře metabolizovány sacharidy (cukry) a jen méně tuky. Po této aktivitě většinou bývá větší hlad. Naopak při středně a mírně intenzivní aktivitě jsou přednostně metabolizovány tuky. Produkty metabolismu tuků jsou tzv. ketolátky, které hlad ve své podstatě tlumí. Na druhou stranu intenzivnější aktivita vede ke zvýšení zdatnosti, která nejvíce ovlivňuje dlouhodobou prognózu. Samostatnou kapitolou je plavání. Má mnoho pozitiv, které jsou dané především vlivem na pohybový aparát, kardiovaskulární systém atd. Z hlediska hladu a příjmu potravy je však čas strávený ve vodě poměrně důležitý. Čím více času ve vodě strávíme, tím větší hlad se v následujících hodinách dostaví. Pokud trávíte, byť v létě, hodiny ve vodě, většinou se vám úspěšně hubnout nepodaří. Pokud tomu nevěříte, znáte nějakého vodního živočicha hubeného…? … a pohybujete se ve vodě jako úhoř, na kterého jste si možná vzpomněli? To je mimochodem poměrně tučná ryba :))
LÉKY A HLAD
Existují léky, které mají schopnost ovlivnit pocit hladu (tzv. anorektika), resp. umožní lépe snášet diety. V současné době máme k dispozici již tři léky, které působí centrálně na mozek, avšak nejsou hrazeny pojišťovnou. Tzv. „zlatá vajíčka“ fenterminu (Adipex retard), s mnoha nežádoucími účinky, a poměrně nový centrální lék, který je složen ze dvou látek – naltrexonu a bupropionu (Mysimba), a který má mnohem méně vedlejších účinků. V současné době je k dispozici nový léka anlog GLP1 (SAXENDA), který je založen na bázi hormonu, který se produkuje v trávicím traktu. Předepsání a optimální načasování léků do redukčního režimu by měl vždy řídit lékař. Jinak se často stává, že po ukončení léčby opět dojde k rychlému vzestupu hmotnosti.
ROLE PSYCHOLOGA V HUBNUTÍ
O zdravé stravě a pohybu už toho všichni víme dost. Máme se více hýbat, jíst nízkotučné pokrmy, nejíst po večerech, při televizi atd. Ale nedaří se nám to dodržet… Je to slabou vůlí nebo dokonce porucha příjmu potravy (záchvatovité přejídání, noční jední apod.). Jak to rozlišit?
Hned na začátku je třeba psychologa je v redukčních režimech často nezastupitelná. Někdy jeho roli přebírá poněkud nutriční terapeut nebo lékař event instruktor pohybových aktivit. Všichni by měli mít “psychologický” přístup, ale psychologa rozhodně nedokážou nahradit. Potřeba psychologů, často i psychiatrů roste s moderní dobou, kdy se naprosto odnaučili relaxovat a provozovat aktivity, při kterých nezatěžujeme mozek a stále ho vyčerpáváme (mobilní telefony se sociálními sítěmi, PC, televize atd.) Neustále je mozek překrven a tak není divu, že si častěji říká o dodání energie nejčastěji ve formě cukru. Hlavním zdrojem energie pro mozkové buňky je totiž glukóza. I proto lidé ve stresu např. v náročném povolání mají v šuplíku čokoládu, pro kterou v nestřeženém okamžiku často sáhnou a někdy zcela nevědomky sní. Blahodárné působí nejen cukr, ale i chuť, která je rozpustná v tuku, který je mnohem horší z hlediska obezity než třeba 5 kuliček hroznového vína, které dokážou potřebnou dávku také dodat.
Před začátkem redukčního režimu je dobré si uvědomit, co vás vede ke spotřebě víceméně nezdravých jídel. Zda zajídáte nebo dokonce zpíjíte stresové situace. Zkušený terpauet (nutriční nebo lékař) po krátkém rozhovoru pozná, zda je vhodná i třeba jednorázová konzultace s psychologem.
Abyste si dokázali představit situaci, kdy je to věc psychologická, představíme vám následující situaci. Sedíte v obývacím pokoji a sledujete jeden z napínavých nekonečných českých seriálů v televizi. V tom nejnapínavějším místě se objeví reklama. Vaše stresové napětí mírně stoupne a navíc reklama je spojená s jídlem. Přichází chutě, které často nesprávně identifikujete jako hlad a vydáte se směr lednička… A po něčem sáhnete…
Jak ale poznat, zda to byl hlad a nebo chuť? Připravte si do śuplíku vpravo dole nebo nahoře, je to jedno, zeleninový salát a napište na šuplík “HLAD”. Pokud večer otevřete lednici, určitě si šuplíku všimnete. Pokud máte skutečný hlad, většinu zajásáte a sníte hodně zeleninového salátu s víceméně nízkou energií. V tomto případě můžete být kandidát bariatrické operace restriktivního typu (plikace, sleeve), pokud jsou porce skutečně velké. A většinou budete úspěšní. Pokud ale vaše ruka neomylně míří do sektoru “lahůdek”, nepochybně vás vede chuť a jak se jí bránit je věc ovlivnění vašeho chování, což je věc víceméně psychologická.
Pokud si uvědomujete, že dokážete v návalu sníst opravdu obrovské porce, rozhodně nečekejte a psychologa vyhledejte ještě dříve. Existují i specializované poradny poruch příjmu potravy, kam neepatří pouze poruchy typu mentální anorexie ale poruch příjmu potravy je poměrně hodně a ne vždy musí být na první pohled zřejmé.
Tento článek vám pomohl?